V příloze tohoto textu přinášíme výsledky volebního průzkumu preferencí politických stran za měsíc srpen a září t. r..

Výsledky průzkumu volebních preferencí agentury STEM vypadají na první pohled konzistentněji než výsledky průzkumu, prováděného naposledy agenturou Kantar CZ pro Českou televizi.

Hnutí ANO sice oproti srpnu ztratilo ve STEMu 1,1% volebních preferencí, ale 30% volebních preferencí představuje velmi slušný balík hlasů. V podstatě by to znamenalo, že tato politická formace by získala, pokud by proběhly v září t. r. volby do sněmovny zhruba 35% poslaneckých mandátů.

Na druhém místě se v září v průzkumu agentury STEM objevuje SPD s 14,3% hlasů. Těsně za ní s 14,2% je ODS. To je zajímavá změna u obou těchto stran oproti předchozímu měření. ODS poklesly preference meziměsíčně o 1,3% a naopak SPD získalo navíc 2,4% volebních preferencí.

Na čtvrtém místě zůstávají Piráti s výsledkem téměř totožným jako v předchozím měsíci (9,4% oproti 9,3% v srpnu).

Na dalších místech se už v průzkumu umisťují strany, které jsou na samé hranici volitelnosti 5%. Přesně 5% preferencí by získala podle tohoto průzkumu, TOP 09 a také STAN. Obě dvě tyto strany ovšem nějaké desetinky procenta, oproti předchozímu měsíci, ztratily.

KDU–ČSL, by byla těsně za nimi s 4,5% preferencí. Až za touto vládní tříčlennou formací se objevují sociální demokraté s 4% preferencí a KSČM s 3,2% (preference této strany mírně měziměsíčně piklesly).

Zdá se jako nezvratné, že pro příští volby musí kandidovat, chtěli–li by být volebně úspěšné ve svém souhrnu všechny pravostředové strany pohromadě. Integrace stran české pravice se tedy zdá být nevyhnutelná.

Na dalších místech průzkumu se umístila Přísaha (3,5%), Svobodní (2%), Zelení a Trikolóra (obě strany po 1,6%).

Na druhé straně však by případný volební úspěch hnutí ANO a SPD nemusel automaticky znamenat vytvoření bezpečné parlamentní většiny. A to je oč tu běží. Tyto dvě strany – hnutí by jako alternativa k současné pětikoalici potřebovaly ještě jiného „parťáka“ tak, aby mohla být vytvořena koalice stran levého středu, která by byla dobrou alternativou k současné vládě.

Dle mého přesvědčení by to mohla být formace spojené levice, vytvářené jak ČSSD, KSČM tak jinými, menšími mimoparlamentními politickými subjekty.

Podle tohoto průzkumu se v současné době zajímá o vývoj situace na Ukrajině 57% českých občanů, což je o více než 20% méně než na jaře t. r.

Ale 74% občanů považuje situaci na Ukrajině za hrozbu pro mír ve světě a 72%, respektive 71% ji považuje za hrozbu bezpečnosti České republice a Evropě.

Jen o něco málo více než dvě pětiny českých občanů (42%) souhlasí s kroky vlády na podporu Ukrajiny. Ale 52% s nimi nesouhlasí. Podpora vlády v této otázce se od jara letošního roku snížila o 16%, respektive nesouhlas s podporou Ukrajině vzrostl o 17%.

Výrazná většina Čechů (70%) podporuje vyvíjení diplomatického tlaku na Rusko, jako jeden z prostředků pro ukončení války. Jistě jen náhodou se neobjevila v průzkumu otázka, kolik Čechů podporuje vyvíjení diplomatického tlaku na Ukrajinu, na což by Česko mělo mít jistý vliv. Je dvě pětiny respondentů (43%) schvalují poskytování vojenského vybavení (čtěme česky: zbraní a munice) a naopak 52% je proti. To je také jistý posun oproti předchozímu měření nálad obyvatelstva. Naprostá většina občanů odmítá vyslání českých vojáků na Ukrajinu (85%).

I když na první pohled tento průzkum CVVM není v oblasti kladení otázek úplně konsistentní a vyvážený, neboť jednoznačně favorizuje jednu stranu konfliktu, lze mezi řádky něco vyčíst. Co? Vláda by se měla mít na pozoru před jasně převažující tendencí, která bude v dalších týdnech ještě posilovat. S problémy, které bude přinášet ukrajinskému a i českému obyvatelstvu tato zima a nesmyslná rozhodnutí EU v oblastí sankcí, se bude podpora obyvatelstva pro militantní vládní politiku maximální angažovanosti na Ukrajině ještě dle snižovat.